MDŽ se vrací, má upozornit na nerovné postavení žen a mužů

Do českého povědomí se vrací Mezinárodní den žen (MDŽ). Svátek, který připadá na 8. března, se postupem času zbavil nálepky socialistické oslavy a aktivistky ho stejně jako jejich předchůdkyně před stoletím využívají k prosazování ženských práv a rovných šancí. Pořádají semináře a diskuse. Na nerovné podmínky žen a mužů upozorňují i některé političky a politici.

V mezinárodních srovnáních, která se zaměřují na rovné šance žen a mužů, Česko bývá hluboko za polovinou. Například v hodnocení Světového ekonomického fóra skončilo v roce 2014 mezi 142 zeměmi na 96. příčce. Důvodem byly mimo jiné velké rozdíly mezi výdělky žen a mužů či nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Ženy tvoří 51 procent obyvatel Česka. Ve Sněmovně jim připadá pětina křesel, v Senátu 19 procent, v krajských zastupitelstvech pětina, v zastupitelstvech měst a obcí 27 procent. V sedmnáctičlenném kabinetu jsou tři ministryně.

Ženy vydělávají v průměru zhruba o pětinu méně než muži. V letech po krizi se jejich výdělky navíc zvedají pomaleji než výdělky mužů. "Ženy musí na tyto věci upozorňovat a musí za ně bojovat, nesmí se bát. Ony to dělaly takhle ty naše praprababičky, když začaly slavit Mezinárodní den žen. Když bojovaly za právo volit, za právo studovat na vysokých školách, musely překonat řadu překážek. Také se nebály. My se musíme dnes chovat stejně, jinak to nezměníme," řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

Jedním z důvodů nižšího odměňování je to, že ženy pracují v oborech s nižšími příjmy a také na nižších postech. Do rozhodovacích pozic pronikají obtížně. V roce 2014 podle statistické ročenky přitom tvořily tři pětiny absolventů bakalářského a magisterského studia veřejných vysokých škol. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) už dřív ČTK řekl, že ženy v Česku stále rovné podmínky a postavení s muži nemají, i když jim to zaručují české zákony. Zmínil právě nízké zastoupení v Parlamentu a ve vedoucích pozicích či nižší výdělky. Dienstbierův tým sepsal strategii s opatřeními, mezi nimiž byly například i kvóty pro sestavování kandidátních listin do voleb. Kabinet dokument schválil. Návrh volební novely s novými pravidly už pak ale nepřijal. Experti z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI spolu s aktivistkami dnes zveřejnili, jak se státu a radnicím vyplácí podpora míst ve školkách. Z každého zřízeného místa pro dítě má rozpočet díky daním a odvodům od zaměstnaných matek a úspoře na dávkách minimálně 10.000 korun ročně.

Mezinárodní den žen ještě před pár lety vyvolával slovní přestřelky mezi politiky. Senát několikrát navrhoval vypustit 8. březen ze seznamu významných dnů. Sněmovna to zamítla. Levicovým zákonodárcům případné vyškrtnutí MDŽ z kalendáře vadilo, podle pravicových byl den zprofanovaný z komunistické éry. Chtěli ho nahradit Svátkem matek. Postupem let se MDŽ nálepky socialistické oslavy zbavil a podle aktivistek se vrací k tradicím a připomínání ženských práv. V osmý březnový den roku 1908 stávkovaly newyorské švadleny kvůli těžkým pracovním podmínkám a za lepší život. O dva roky později se na slavení dne žen dohodly zástupkyně levicových stran a organizací na konferenci v Kodani, které se zúčastnila i česká sociální demokratka Karla Máchová. Poprvé se svátek připomínal v roce 1911. Na demonstracích pak ženy žádaly volební právo a konec diskriminace v práci. OSN uznala MDŽ v roce 1975.

Zdroj: ČTK

Partneři

 
LOGA 29.11.2017