Příběh.
Naše devadesátiletá sousedka, dosud pracuje jako účetní a působí coby matka představená našeho bytového družstva. V létě mě napadlo, že by konečně mohla sepsat pohádky o kocourkovi Špindírkovi, které vyprávěla svým (dnes už dospělým) vnoučatům. „Kdo by to četl?!!" vzpěčovala se a odmítala s poukazem na fakt, že je účetní, nikoliv spisovatelka, a že nemá čas, protože musí dodělat účetní uzávěrku a pak jede se spolužačkou (!) do lázní. To bylo v srpnu v úterý. Ve čtvrtek mi poslala mailem (!) první nástřel rukopisu a v říjnu kniha O kocourkovi Špindírkovi vyšla v nakladatelství Triton s půvabnými ilustracemi Aleny Schulz. Ve svých devadesáti letech si tato dáma přibrala do života další kariéru - je spisovatelkou. Připravuje k vydání druhý díl knížky, který vyjde na jaře, poskytuje rozhovory do médií a vystupuje na besedách pro své malé čtenáře.

Dopad příběhu na okolí.
Kromě skutečnosti, že české literatuře pro děti přibyla nádherná kniha s laskavým humorem vyprávěných původních českých pohádek (starých vypravěčů ubývá), získala jedna stará dáma další životní cíl. Děti z místní školy se seznámily s živou spisovatelkou, kterou "adoptovaly", a zjistily, co obnáší povolání spisovatele. Rozhodly se přimět i své vlastní prarodiče, aby jim zapsali pohádky, které si pro ně vymýšlejí. Širší sousedské vztahy získaly další rozměr, lidé se na ni obracejí coby na spisovatelku a ona vstupuje do komunikace s nimi s novým druhem sebevědomí. Získala další - jiný rozměr své důležitosti. Není už jen pečovatelkou a správkyní, ale oslavovanou talentovanou ženou.

 

 

Partneři

 
LOGA 29.11.2017